Vitamin C

Kyselina L-askorbová, označovaná také jako vitamin C, je ve vodě rozpustná látka se silnými antioxidačními účinky. Vitamin C je známý teprve necelých 100 let a lidé na jeho nedostatek - známý jako kurděje - umírali již v pravěku.

Většina rostlin a živočichů syntetizuje vitamin C z glukózy. Člověk (stejně jako ostatní primáti nebo morče) tuto látku syntetizovat nedokáže, protože mu chybí enzym L-gulonolakton oxidáza. Proto je vitamin C základní a nepostradatelnou složkou potravy a organismus je závislý výhradně na jeho příjmu ve formě potravy (Morrissey, Hill, 2011).

Při archeologických výzkumech z doby kamenné a bronzové byly pozorovány účinky kurdějí na kosterních pozůstatcích. Z minulosti jsou známy také různé případy úmrtí námořníků, pirátů a trosečníků po několikaměsíčním nedostatku rostlinné potravy, a to po ztrátě zubů, krvácení, zlomeninách kostí, hnisání a rozpadu kůže.

Je nezbytná pro vývoj a podporu pojivových tkání a hraje důležitou roli při tvorbě kostí, hojení ran a zdravých dásní. Kromě toho má vitamin C v těle mnoho metabolických funkcí, je důležitý pro: aktivaci kyseliny listové (vitamin B9), přeměnu cholesterolu na žlučové kyseliny, přispívá k resorpci železa (redukcí Fe3+ na Fe2+), mědi, některých aminokyselin (např. Je důležitým kofaktorem prolinových a lyzinových hydroláz, podílí se na tvorbě kolagenu, karnitinu, dopaminu, některých neurotransmiterů (např. serotoninu). Přispívá k ochraně organismu před zátěží těžkými kovy (Iqbal et al., 2004), fagocytární funkci leukocytů, steroidním hormonům v nadledvinkách, regulaci krevního tlaku, stimulaci některých enzymů (Walingo, 2005), obnově vitaminu E (Morrissey, Hill, 2004).

Vitamin C patří díky svým vlastnostem mezi velmi účinné antioxidanty. Chrání buňky před oxidačním stresem a zároveň umožňuje regeneraci dalších antioxidantů (např. vitaminu E). Může působit jako antikarcinogen a snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (Šlosár, Čekey, 2008).

Mnohé studie ukazují, že vitamin C může pomoci předcházet rakovině tím, že inhibuje tvorbu nitrososloučenin v žaludku a stimuluje imunitní systém. Doplňování dostatečného množství vitaminu C působí proti bakterii Helicobacter pylori, která je považována za významný rizikový faktor vzniku rakoviny žaludku. Vitamin C chrání organismus před škodlivinami z životního prostředí, jako je oxid uhelnatý, uhlovodíky, pesticidy a těžké kovy. Ochrana před těmito nebezpečnými látkami spočívá ve stimulaci enzymů v játrech, které detoxikují organismus.

Vitamin C také pomáhá chránit organismus tím, že omezuje tvorbu nitrosaminů, rakovinotvorných látek, které pocházejí z dusičnanů obsažených v mnoha potravinách (Iqbal et al., 2004).

Vitamin C má důležitou úlohu v imunitním systému, protože stimuluje leukocyty ke zvýšenému rozkladu bakterií a vylučování protilátek, podporuje syntézu interferonů a zvyšuje odolnost organismu proti chladu. V neposlední řadě se vitamin C jako důležitý faktor podílí na prevenci a boji proti virovým a bakteriálním infekcím (zejména proti respiračním onemocněním a nachlazení). Bylo prokázáno, že zvyšuje vstřebávání železa z potravy až pětinásobně, a působí tak preventivně proti anémii z nedostatku železa (Kerestes et al., 2011).

Při nedostatku vitaminu C dochází ke ztrátě pružnosti cév, objevuje se krvácení do kůže, sliznic, kloubů, pod okosticí. Kojenci a malé děti jsou neklidní, objevuje se anémie, porucha osifikace a stav podobný nedostatku vitaminu D (tzv. hemoragická křivice). Nedostatek vitaminu C vede k oslabení kolagenních struktur. Nízký příjem vitaminu C je také spojen se zvýšeným rizikem chronických onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční, rakovina a šedý zákal. Nedostatek vitaminu C se projevuje krvácením dásní, únavou, náchylností k nemocem a srdečními problémy. Nedostatek vitaminu C vede ke zvýšenému výskytu infekcí, alergií, rýmy nebo zpomalenému hojení ran.

Předávkování tímto důležitým vitaminem je prakticky nemožné, protože tělo dokáže snadno vyloučit jeho nadbytečné množství. Doporučená denní potřeba vitaminu C je 200 mg/osobu/den. Zvýšené dávky vitaminu C by podle autorů měli užívat předčasně narození novorozenci, lidé pracující v infekčním nebo stresujícím prostředí a kuřáci.

Více než 80 % příjmu vitaminu C pochází z ovoce a zeleniny a menší část je obsažena v mase, vejcích a mléčných výrobcích, Morrissey a Hill (2011). Mezi bohaté zdroje vitaminu C patří černý rybíz, paprika, křen, růžičková kapusta, kadeřávek, brokolice, kiwi, květák, kedlubny, jahody, červené zelí, citron, pomeranč, jablka, hrušky, kapusta, bílé zelí a v neposlední řadě šípky, aronie a rakytník. Z živočišných produktů obsahuje podle autorů nejvíce vitaminu C mléko.

Obsah vitaminu C v ovoci a zelenině je velmi variabilní a závisí na řadě faktorů (odrůda, klimatické podmínky, výživa a hnojení, stupeň zralosti, skladování, vaření a zpracování zeleniny a ovoce). Kromě toho je vitamin C nejméně stabilní a nejcitlivější ze všech vitaminů a používá se jako ukazatel stupně změn v důsledku zpracování zeleninových produktů. Ke ztrátám dochází především během skladování, vaření a průmyslového zpracování, přičemž nejvýznamnější jsou ztráty vyluhováním (blanšírování, vaření, konzervování) a oxidací. Nejnižších ztrát lze dosáhnout krátkodobou sterilací za vysokých teplot. Vitamin C je nejstabilnější při mražení a skladování v chladu." (ŠLOSÁR, 2013)."

Existuje několik možností suplementace vitaminu C. Na trhu je řada přípravků obsahujících samotný vitamin C nebo v multivitaminových směsích. Na základě průměrné potřeby však šumivé tablety nebo jiné farmaceutické tablety či kapsle obsahují zbytečně velké množství, které je prakticky nevyužitelné (vylučuje se močí), a tudíž fyziologicky a ekonomicky nepoužitelné.

Zdroje literatury:

• IQBAL, K., KHAN, A., KHAN KHATTAK, M. A. 2004. Biological Significance of Acid Ascorbic Acid (Vitamin C) in Human Health – A Review. Pakistan Journal of Nutrition. 2004, roč. 3, č. 1, s. 5-13. ISSN 1680-5194.
• KERESTEŠ, J. et al. 2011. Zdravie a výživa ľudí. Vydavateľstvo Bratislava : CAD Press, 2011. 1037 s. ISBN 978-80-88969-57-0. 126 Slovak Journal of Health Sciences 2013, roč. 4, č. 1
• MORRISSEY, P. A., HILL, T. R. 2011. Vitamins ?Vitamin C. Encyclopaedia of Dairy Sciences. 2. vydanie. Vydavateľstvo Salt Lake City : Academic Press Ltd. s. 667-674. ISBN: 978-0-12-374407-4.
• ŠLOSÁR, M. 2011. Odroda ako faktor ovplyvňujúci kvalitu zeleniny. Zahradnictví. 2011, roč. 15, č. 2, s. 30-31. ISSN 1213-7596.
• ŠLOSÁR, M., ČEKEY, N. 2008. Hlúbová zelenina – významná súčasť výživy človeka. Zahradnictví. 2008, roč. 12, č. 8, s. 16-17. ISSN 1213-7596.
• ŠLOSÁR, M. Slovak Journal of Health Sciences 2013, roč. 4, č. 1
• WALINGO, K. M. 2005. Role of vitamin C (ascorbic acid) on human health – a review. African Journal of Food Agriculture Nutrition and Development. 2005, roč. 5, č. 1. ISSN 1684-5378.